Na konkurz pro kompars k Letopisům Narnie: Princ Kaspian mě upozornila kamarádka, která se o něm dozvěděla z internetu. Hledali studenty a studentky od 16 do 18 let se vzhledem na 15 a méně pro scénu před nádražím. To se mi poprvé v životě vyplatila má výška 158cm a díky ní mě hned vzali na kostýmní zkoušku. Ta byla už na Barrandově a zkoušela jsem si tam různé školní uniformy, ale nakonec mi dali stejně jinou, takže byla celá ta šaráda zbytečná.
Nástup na natáčení jsme měli 1.4. v 5:30 u Rudolfina v Praze. Nejdříve jsme podepsali smlouvu a pak se šli nasnídat. Po snídaní jsme se hlásili v maskérně, kde zkontrolovali studentky, že jsou nenamalované, dospělé ženy namalovali, u studentů se ujistili, že nemají ve vlasech gel apod., pánové zase byli řádně oholeni.
V maskérně také dělali všem ženám a dívkám různé účesy, nejčastěji se spoustou kudrlinek a nějakými copánky. Teprve poté jsme se mohli odebrat do kostymérny, kde jsme se oblékli. (To trošku nedomysleli protože si polovina lidí ty účesy nandáváním kostýmů zničila.) Pak už si studenti a někteří muži vyfasovali jen kufry a studenti navíc krabičky na krk, ve kterých měli být plynové masky(žádné tam nebyli, ale byl tam návod jak si masku nandat), a pak hurá na plac.
To bylo asi 7 hodin. A Rudolfinum se změnilo k nepoznání, nad vchodem do něj z ulice byl nápis Underground a kolem pytle s pískem a kompars vojáků u toho. První scéna, která se natáčela, byla jak Lucinka přebíhá ulici a skoro ji srazí auto. Tuto scénu si nejdříve zkoušela Lucinka a polovina komparsu asi do 11 hodin. Mezitím se druhá polovina komparsu(v této skupině jsem byla i já) nesměla vzdálit z placu. Jelikož jsme se po dvou hodinách už začaly s kamarádkami, s kterými jsem se s většinou seznámila až na tomto komparsu, nudit a byla nám zima, tak jsem se vydaly na průzkum po place a došly jsme až k zahraničnímu štábu, kde jsme zakotvily u koutku s množstvím občerstvení, samozřejmě, že jen pro štáb, ale to nám řekli až o hodinku později, tak jsme tam mohli zatím nerušeně ujídat, dokud na nás ti lidi nezačali „blbě“ koukat.
U štábu jsem také potkala představitelku Zuzany, která se tam zrovna vybavovala s ochrankou, vypadala velmi sympaticky a zarazilo mne, že je tak malá jako já. A to jsem si myslela jak nebude vysoká. Pak jsme se vrátily s holkami k ostatnímu komparsu. Kolem 11 nás úplně všechny rozestavili na místa, na zem rozházeli roztrhané korespondenční lístky a dubové listí a mohla se natáčet scéna s Lucinkou jak přebíhá ulici. Tuto scénu jsme natáčeli asi do 13:30. Poté na sebe začali komparsisté z řad studentů a studentek i s malými dětmi upozorňovat víc než obvykle s tím, že mají zcela nečekaně po asi 8 hodinách bez jídla hlad, a tak raději štáb rychle dotočil scénu a poslal nás na oběd.
Na obědě jsme dostali všichni zástěry abychom nezašpinili kostýmy. Znovu natáčet se začalo kolem 14:30. Šlo o scénu jak Lucinka poté co přeběhne ulici běží k Zuzaně, která se asi baví s trafikantem. V této části Zuzana stojí na dřevěné nízké stoličce skryté za kufrem. (Asi aby nebylo tolik vidět že je Lucinka už skoro stejně vysoká jako Zuzana, ale nevím může být mnoho důvodů :).) Tato scéna se natáčela asi jen 6×, ale komparsisté se v ní nachodili kilometry protože byla celkem dlouhá. A během této doby nám studentům a dětem dávali svačiny každou chvilku takže jsme už nevěděli co s tím jídlem dělat, tak jsme si ho schovávali do těch krabiček na plynové masky (kufry totiž nešly otevřít).
V 16 hodin se šlo znovu na scénu z rána, ale tentokrát z jiného pohledu. Chtěli na ní jen komparsisty z rána. Takže byla opět využita jen asi polovina komparsistů. Neměly jsme tam být i já a moje kamarádka, ale to se nám nelíbilo a tak jsme se tam postavily na jedno místo a všem tvrdily, že jsme tam byly i ráno. Asi by nám to i prošlo ale pak jsme raději odešly s tím, že co kdyby…
Chvilku jsme stály a čekaly, co se bude dít, když v tom přišel jeden chlapík, který tam měl na starosti kompars a hledal ještě dvě studentky, jež budou přecházet silnici za Zuzanou u trafiky k dalším dvěma, které už ji přecházely. S kamarádkou jsme se hned „akčně“ přihlásily a šly tam. Měly jsme štěstí, že jsme pak nikam nepospíchaly, protože kompars, který se do této scény už nevešel mohl už jít teoreticky domů. V této scéně se nic zvláštního nestalo až na to že kamarádku skoro přejelo auto protože byl špatně slyšet povel: „Akce kompars.“ Tuto scénu jsme natáčeli přibližně do půl šesté. Poté už jen všichni komparsisté šli vrátit vypůjčené kufry (kdybychom je nevrátili tak bychom nedostali výplatu), kostýmy, vlásenky a pinetky, a mohli jsme domů. Sice se to asi nezdá, ale celý den byl hodně náročný, stálo to však za to.
Portrét
